Anotace

Zpracoval: Petr Sak, Karolína Saková

Součástí projektu „Digitalizace - digitální vysílání jako nová technologie a nový trh“ je úkol s názvem sekundární analýza. Řešení tohoto úkolu bude vedle klasické metodiky sekundární analýzy využívat metodu obsahové analýzy. Tématicky je sekundární analýza vymezena velice široce a víceméně pokrývá všechny relevantní jevy a procesy, spojené přímo i nepřímo s procesem digitalizace televizního vysílání.

I když projekt k procesu digitalizace televizního vysílání akcentuje ekonomické aspekty zahájení a rozvoje digitálního vysílání, výzkumný úkol se chce zabývat i významem digitalizace televizního vysílání pro vytváření homogenního digitálního multimediálního prostředí pro informační společnost a evropeizaci národních států Evropské unie.

Specifika a náročnost sekundární analýzy problematiky digitalizace televizního vysílání je v:

• neuzavřenosti a nehotovosti jednotlivých dimenzí fenoménu digitalizace. Všechny stránky digitalizace se teprve utvářejí a o žádné stránce nelze hovořit jako o definované. I mezi tzv. experty je frekventovaný výrok „to dnes ještě nikdo neví“.
• „tekutosti“, dynamice všech jevů spojených s digitalizací televize. To, že digitalizace není zatím buď vůbec anebo jen velmi slabě „ukotvena“, a to formálně i neformálně, jen posiluje flexibilitu a dynamiku jevů, spojených s digitalizací.
• stav informovanosti populace. Osvojování inovací populací má své zákonitosti a temporalitu. Implementace inovací do společnosti se děje v několika etapách. V tomto procesu mají základní úlohu tzv. „opinion leaders“, kteří odborné poznatky získané ze základních pramenů převádějí do jazyka komunity, v jejímž rámci jsou autoritou. Provozovatelé médií, kteří svou budoucnost spojují s digitalizací televizního vysílání v zájmu přípravy digitálního vysílání a budoucích zisků, chtějí znát chování budoucích diváků digitálního vysílání. To by byl i problém, kdyby dnes existoval model digitálního televizního vysílání (právní rámec, licence, politický konsensus, technické a technologické podmínky) a šlo jen o to, tyto informace převést televiznímu divákovi a posléze zjišťovat jeho názory, postoje a chování v budoucím digitalizovaném televizním prostředí. Situace je však daleko komplikovanější, takovýto model neexistuje a jednotlivé parametry digitálního vysílání jsou v neustálém pohybu. V tomto „informačně rozmazaném prostředí“ chtějí ekonomicky zaangažované subjekty získat přesná kvantitativní data o budoucím chování diváků digitálního vysílání.

K zeslabení tlaku uvedených faktorů bude sekundární analýza řešena ve třech etapách dílčích výstupů a závěrečná zpráva bude dílčí výstupy zobecňovat a na základě reálného vývoje v oblasti digitalizace aktualizovat.