Navrhované řešení

Navrhujeme k použití digitální televizní vysílání DVB - T a IPTV.

Ve všech uvedených modelových případech budeme využívat speciální vzdělávací aplikaci, která umožňuje obsluhu přes televizi i počítač.

Modelový příklad 1: Pseudointeraktivita, druhý stupeň ZŠ

Prostřednictvím televizní přenosové techniky, umístěné v kterékoliv třídě kterékoliv základní školy, a technologie DVB -T sleduje na obrazovce tělesně postižený žák výuku jednotlivých předmětů ve svém ročníku, a to v rámci denního rozvrhu. V elektronickém průvodci (EPG) najde aplikaci s doplňujícími texty k výuce a testy. Tento model předpokládá využití spíše u dětí dlouhodobě upoutaných na lůžko, u nichž se ale nepředpokládá trvalé postižení (např. po úraze).

Modelový příklad 2: Interaktivita, druhý stupeň ZŠ

Rozdílem od příkladu 1 je, že nejde o televizní přenos ze standardní základní školy, ale o DVB přenos z virtuálního studia. Rozšíření spočívá ve zpětné žákově komunikaci, přes připojení k vysokorychlostnímu internetu. Všichni jsou vybaveni kamerou, učitel tak má celou svou třídu na obrazovce a může s ní hovořit společně, případně se věnovat jen jednomu ze žáků. To simuluje běžnou výuku. Tento model předpokládá využití pro děti s trvalým postižením a nemožností (např. kvůli místu bydliště) dojíždět do speciální školy.

Modelový příklad 3: První stupeň ZŠ

V rámci tohoto modelu je důležitá spoluúčast jednoho z rodičů, který pomáhá dítěti zvládat vyučovanou látku a zadané úkoly. Technologické řešení je obousměrné jako v případě 2, předpoklad využití je jak pro děti s dočasným, tak trvalým postižením.